Je sychravé podzimní páteční odpoledne. Ještě před několika málo hodinami jsem si užíval teplého slunce v rozpáleném městě na jihu Turecka, teď už ale míříme všichni společně na sever, do hor. Ubytování máme tentokrát zařízené v horské chatě uprostřed krkonošských lesů. Budeme mít dneska co dělat, abychom se tam nějak rozumně dostali. Ze Spáleného mlýnu jsou to pořád ještě asi čtyři kilometry pěšky, s těžkými batohy, do kopce a za tmy.
V deset hodin ráno opouštíme chatu. Čeká nás dnes výstup na samotný vrchol naší vlasti. David nás vede po červené trase – hřebenovce. Přes Malou Úpu a pak dále na západ, zastavujeme se jen na krátkou pauzu na oběd a teplý čaj na Jelence. Nejprve na Svorovou horu, z ní vystoupáme na Obří hřeben a už ji máme před sebou v celé své pompéznosti. Mraky se rozestoupily a nám se naskytl pohled na cíl naší vyčerpávající poutě. Sněžka, dnes ještě bez sněhové čepičky, se týčí nad celým pohořím a budí respekt. „Podívejte, jsme nad mraky,“ říká Tobiáš, „ten pohled je k nezaplacení,“ přidává Kuba. Posledních dvě stě výškových metrů a jsme tam. Zvládli jsme to!
Dnes je velký den. Je neděle 28. října a je tomu přesně sto let od vzniku Československa. V Praze se konají velké oslavy, lidé vyšli do ulic a radují se. Tady u nás nevyšel do ulic nikdo. Jednak tu ulice nejsou, ale i kdyby byly, tak by do nich vyšli asi jen opravdu ti největší patrioti. Celou noc sněžilo a silná chumelenice pokračuje i po zbytek dne. Nejen říjnové události roku 1918 si ale připomínáme celodenní hrou. Děti musí v exilu přesvědčit zahraniční politiky, že Češi a Slováci byli a znovu budou suverénním státem a poté také sepsat první ústavu. A večer nás ještě čeká kurz divadelní improvizace – tolik divadelních talentů pohromadě nemají snad ani v ochotnickém spolku v Horním Maršově.
Zima pokračuje, a tak se dopoledne vydáváme sáňkovat a blbnout ve sněhu. Kdo dokáže ve sněhu vyšlapat větší obrázek? Snad takhle nějak vznikly tedy i ony tajemné kruhy v obilí. A pak už rovnou do chaty, dřevem pan správce rozhodně nešetří, venku mrzne a nám je teplo a příjemně.
V noci bylo šestnáct stupňů nad nulou. Probouzíme se a příroda s námi. Přišlo jaro. Ještě včera zamrzlé listy na stromech se dnes znovu vesele třepetají ve větru, tráva je zelená a vzduch svěží. Rozhodli jsme se udělat si menší výlet na autobus. Pan řidič nás pro jistotu ještě jednou raději napomene, abychom ty chleby s paštikou nejedli uvnitř a už jedeme domů.
LUKÁŠ
