Featured Posts

Podzimky mladších v Albrechticích

November 20, 2018

 Fotografie>>>

 

V pátek se všichni sešli v půl čtvrté na nádraží v Radotíně, aby se poté odebrali pod vedením Marušky, Tondy, Honzy, Zuzky, Natálky, Milana a Matyáše vlakem na Smíchovské nádraží a metrem na Černý most, kde už čekali dva autobusy. Po hodině a kus oba autobusy dorazili do Jablonce a celá tlupa se přesunula na nedaleké vlakové nádraží, aby se už jen krátkými přesuny s přestupem ve Smržovce dostali do zastávky Tanvaldský Špičák, kde cesta hromadnou dopravou skončila. Pak už následovala jen krátká cesta do ubytovny, kde už čekal Jimmy a Eliška s Bonifácem. Po příchodu následovalo rozdělení do pokojů a zabydlování. Po zabydlení se všichni navečeřeli a pak už jen brzká večerka.

 

V sobotu dopoledne se všichni vypravili na Tanvaldský Špičák, kde se potkali se mnou a společně jsme vlezli do vrcholové hospůdky na zaslouženou vrcholovou polévku. Po odpočinku a výhledu do okolí jsme si zahráli pár her a pak po modré sjezdovce slezli do Jiřetína pod Bukovou. Tam mají továrnu na dřevěné hračky a pořádají tam i prohlídky. My jsme se vzhledem k velkému počtu museli rozdělit na dvě skupiny, a to skoro přesně na kluky a holky. Kluci paní průvodkyni lehce znervózňovali svou blízkou přítomností a zvídavostí, na což asi paní není zvyklá, ale jinak byla prohlídka pěkná. Pak jsme ještě chvilku byli na dětském hřišti, ale nastávající soumrak nás donutil k návratu. V chalupě na nás kromě Milana s Natálkou čekala i večeře, která všechny moc potěšila. Po večeři byla etapovka – přípravy na dobytí Mount Everestu, pak už jen mytí a spaní.

 

V neděli bylo už od rána venku počasí pod psa, takže jsme se vypravili vlakem do Liberce s cílem navštívit IQlandii. Bohužel jsme s tímto nápadem nebyli jediní, a tak jsme se museli rozdělit na starší a mladší. Starší šli do IQlandie a mladší do IQparku, což je trošku jednoduší verze IQlandie. Uvnitř to nebylo tak hrozné, jak nás u pokladen varovali, takže jsme vevnitř měli dost prostoru na vyzkoušení spoustu fyzikálních zákonů, lidského těla a světa kolem nás. Po několika hodinách, které ale utekly rychlosti blesku ve Faradayově kleci jsme museli zavelet k návratu. Cestou do Jablonce nás doprovázeli fotbalový fanoušci Liberce a asi dvacet policejních těžkooděnců, kteří putovali na severské derby do sousedního města. Zbytek cesty už probíhal v poklidu. Po příjezdu následovala večeře a po ní EH – tvorba vlajky.

 

V pondělí za námi dorazili dva vítězové juniorského lakrosového turnaje ve Frankfurtu – Pavlík a Terezka. Ti si ale nedopřáli zaslouženého odpočinku a rovnou se vrhli do programu, kterým byla etapová hra. Během ní se skupiny seznamovali s mapou Everestu, aby věděli, kudy se mají vydat, dále se učili potřebné horolezecké uzle, připravovali si výzbroj a výstroj a sháněli šerpy. Pak se ještě posilnili před výstupem a po poledním odpočinku se postupně vydávaly k vrcholu. To se dříve či později povedlo každé skupině. Vítězný snímek s vlajkou a pak rychlý sestup do míst s hustším vzduchem. Návrat do základního tábora probíhal pro většinu skupin už za tmy, a tak teplá večeře všechny horolezce, horolezkyně a horolezčata potěšila. Po jídle probíhali zábavné hry ve společenské místnosti, a to už se den přehoupl v noc a všichni se odebrali umýt a na kutě.

 

V úterý už od rána všichni balili a uklízeli. Brzká polévka bylo poslední jídlo tohoto výletu, a pak už jen cesta na vlak a odjezd domů.

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload